látky

Rychlá móda aneb oblečení jako fastfood

Fenomén rychlé módy nám přináší velký výběr cenově dostupného oblečení. Nízká cena takového oblečení je však založena na ceně práce někoho na opačné straně zeměkoule.

Přemýšlíte při nakupování o tom, kde vaše nejnovější úlovky vznikly? Kdo nasbíral bavlnu, kdo oblečení ušil a jaké chemikálie se při tom použili? Nakupujeme každý měsíc novou várku „fast fashion“ rychlého módního občerstvení. Nosíme oblečení, které nám nesedí a je z nekvalitních, materiálů. Nic se neopravuje a nepřešívá. Nenosíme oblečení, kterého bychom si vážili a starali se o něj, nosíme prostě jen nějaké hadry.

Lidé si kdysi oblečení vážili víc, dokonce se i dědilo. Šaty jsou dnes jen takový papírový ubrousek.Oděvní řetězce dokážou novou kolekci vyprodukovat za dva týdny, mají vypracované praktiky, jak z nás vytáhnout více peněz a abychom se chodili módou občerstvovat celý rok, ne pouze před sezónou. Pokud si pak chceme koupit oblečení vyrobené v Česku, divíme se, jak je drahé. Není. Jeho cena odpovídá našim ekonomickým poměrům, protože ho neušila šička za dolar na den.

Vysoká cena laciné módy

Šičky a švadleny z rozvojových zemí, mají mzdu, která nestačí ani na základní živobytí. Práce schopné jsou do čtyřiceti let, potom přicházejí o zrak, jsou nemocné a někdy i umírají vyčerpáním. Systém sociálního a zdravotního zabezpečení zde neexistuje. Často spí v továrnách vedle strojů a po dvanácti hodinách se střídají. Jsou ponižovány monitoringem močového měchýře, obtěžovány psychicky, za chyby jim vyvěšují nad hlavou červené praporky i fyzicky trestány.

Tyto ženy nemají na výběr, jinak by byly nezaměstnané. Za bránou pololegálních továren, v nichž nejsou splněny, ani základní pracovní podmínky čeká zástup zájemkyň, které o takovou práci stojí. Pokud by se vzbouřili, firma továrnu přestěhuje do jiné země. Pomocnou ruku jim nepodají ani místní vlády. Dokonce vytvořili takzvané „svobodné zóny„, kde neplatí žádné pracovní zákony. Velké množství oděvů se vyrábí v malých závodech nebo v tajných továrnách, kde pracují celé rodiny. Malé děti pomáhají rodičům dělat složité výšivky, protože mají malé prsty. Ruční práce je dostupná a levná.

Pomalá móda

Opravdu stačí, že se přestaneme chovat konzumně a jednoduše nebudeme „fast fashion“ kupovat? Pokud nebude výroba, nebudou ani pracovní místa. Jediná cesta je továrny udržet, ale tak, aby v nich byly férové podmínky pro zaměstnankyně. Je třeba si uvědomit, že koupí oblečení v řetězci s rychlou módou nepodporujeme dělníky a dělnice v Asii, ale nadnárodní korporace. Vyrábět oblečení se dá i bez toho, aby se zaměstnanci cítili jako otroci. Příkladem takového přístupu jsou třeba značky People Tree nebo Pants for Poverty. Lepší podmínky jsou vykoupeny nižším ziskem.

Oproti USA se bezbřehý konzum v ČR zcela ještě nerozběhl a pořád ještě patříme mezi země, kde se oblečení prostřednictvím second handů dostává opět mezi lidi a donosí se úplně tzv. REUSE čili znovupoužívání oblečení. Textilní průmysl má u nás tradici a vyrábí zdravotně nezávadné, kvalitní látky.Krejčovské řemeslo je stále aktivní a naleznete u nás dost šikovných módních tvůrců na hand made portálech jako www.fler.cz, www.potvor.cz, www.simira.cz atd. Přemýšlejte nad tím, co vám sluší a v čem se cítíte dobře. Kupujte méně a kvalitně. Jde to i s malým rozpočtem. Nebudete flustrování přecpanou skříní, ve které ani nevíte co je a co s čím zkombinovat.

Módní průmysl má být nejen krásný, ale předně etický, transparentní a udržitelný.

V našem e-shopu naleznete výhradně látky, které jsou vyrobené v ČR nebo u ověřených EU výrobců. Látky neznámého původu nenakupujeme.

Další články:

Textiní odpad

Upcyklace aneb jak můžete využít zbytky látek ze šití

Nezávadnost látek hlídá dohoda REACH

 

Similar Posts

X